Ticho na středních vlnách: Proč Evropa opouští AM, zatímco Amerika dál vysílá

Nabízí se vysvětlení, že za to může evropská neochota modernizovat a přejít na americkou vysílací normu. Z technického hlediska je pravda, že americký frekvenční krok 10 kHz (v pásmu 535–1705 kHz) poskytuje o něco větší šířku pásma pro modulaci než evropských 9 kHz (531–1602 kHz). Tento rozdíl v normě ale za zánikem nestojí. Evropský krok 9 kHz byl po druhé světové válce zvolen primárně proto, aby se do omezeného spektra vtěsnalo více stanic a zajistilo se národní pokrytí. Proč tedy dnešní AM éter zeje prázdnotou? Fakta ukazují na odlišnou realitu obou trhů.
Skuteční zabijáci evropského AM
Rozdíl mezi přežitím a zánikem středních vln neleží v kilohertzech, ale v penězích a historickém přístupu k vysílání.
-
Státní molochy vs. lokální byznys: V Evropě byly střední vlny historicky doménou obřích, státem vlastněných vysílačů s obrovským výkonem (často i stovky kilowattů), které měly spolehlivě pokrýt celé státy. Když se evropské vlády rozhodly přesunout veřejnoprávní vysílání na kvalitnější FM a posléze na digitální DAB+, prostě tyto infrastruktury vypnuly. V USA naopak AM pásmo odjakživa patřilo tisícům soukromých, malých komerčních stanic, které si své lokální posluchače (např. pro zprávy, talk show a sport) drží dodnes.
-
Astronomické účty za elektřinu: Provozovat masivní evropské vysílače stojí obrovské peníze za spotřebovanou energii. Pro státní rozpočty to v době levnějšího FM a DAB+ vysílačů přestalo dávat ekonomický smysl.
-
Evropský diktát DAB+: Automobilky dnes v Evropě z nových vozů AM přijímače masivně vyřazují. Důvodem je jednak rušení od moderní elektroniky elektromobilů, ale především silný politický tlak Evropy na povinnou implementaci digitálního standardu DAB+ v autorádiích. Pokud si stanici nenaladíte pohodlně v autě, ztrácí pro ni komerční vysílání značný smysl.
Zahozená šance pro komunitní rádia
Tady se dostáváme k jádru problému. Když státní molochy pásmo opustily, vznikl obrovský, prázdný prostor.
Z čistě logického pohledu je nesmírná škoda, že tento uvolněný prostor nebyl předán těm, kteří by si ho vážili – malým komunitním rádiím, lokálním nadšencům, tvůrcům nezávislých podcastů, nebo sezónním projektům. V USA existuje vysílání v režimu tzv. „Part 15“, které umožňuje bez složité byrokracie provozovat nízkovýkonné AM vysílače pro velmi lokální účely – od informací v univerzitních kampusech po malá sousedská rádia. Náklady na malý AM vysílač s dosahem několika kilometrů jsou zlomkem toho, co stojí velká infrastruktura, a komunita by je bez problémů utáhla.
V Evropě ale chybí legislativní vůle a flexibilita. Místo aby regulátoři pásmo uvolnili, zjednodušili licenční procesy a předali ho lidem, kteří by mu vdechli nový život, nechávají ho raději ležet ladem jako opuštěný technologický skanzen.
Zánik středních vln v Evropě tak není ani tak technologickou nutností, jako spíše úřednickým rozhodnutím a nedostatkem představivosti. Nezbývá nám tedy nic jiného, než dál stavět drátové antény, ladit citlivé přijímače a s nostalgií lovit to málo, co v éteru ještě zbylo.
Další články

Konec vysílače Liblice: Nejvyšší stavba v Česku půjde brzy k zemi
Po 50 letech končí éra nejvyšší české stavby. Vysílače Liblice B budou v říjnu 2026 odstřeleny. Proč se…
Číst více
Zrušení poplatků za ČT a ČRo: Skrytá daň, která se rodinám prodraží?
Konec poplatků za ČT a ČRo zní jako skvělá zpráva. Opak je pravdou. Převod financování na státní rozpočet…
Číst více
Drahý benzin nás do elektromobilů neposadí. Analytici od stolu vůbec neznají českou povahu
Experti tvrdí, že drahá nafta donutí Čechy kupovat elektromobily. Omyl. Jako EV veterán ze sídliště vím, že to…
Číst více