Experti tvrdí, že drahá nafta donutí Čechy kupovat elektromobily. Omyl. Jako EV veterán ze sídliště vím, že to vyvolá jen vzdor. Češi si raději připlatí za starý diesel a drahá ropa image aut do zásuvky spíš ublíží.
Znáte to. Ráno otevřete zprávy a čtete titulky o tom, jak drahá ropa znamená vítr do zad pro elektromobily. V rozhovorech na iRozhlasu zaznívají teze, že evropské automobilky už nedokážou konkurovat levným čínským vozům a my teď kvůli drahým palivům logicky „půjdeme za levnějším“ a přesedláme do aut do zásuvky.
Odborníci u excelových tabulek jásají a kreslí grafy. A moje odpověď z pátého patra paneláku? Ani náhodou. Ti lidé vůbec neznají českou realitu. Dnes vám řeknu, proč se experti krutě pletou a proč drahá ropa nadělá v Česku víc škody než užitku.
Hlasování peněženkou? Ano, ale pro ojetou naftu
Pan expert má pravdu v jedné věci: Češi skutečně budou hlasovat peněženkou. Ale výsledek bude diametrálně odlišný, než si v těch krásných analýzách malují.
Ano, malá část lidí opravdu přejde na elektro. Budou to ti, kteří už dnes mají rodinný dům, fotovoltaiku na střeše, volné peníze na účtu a po rychlém výpočtu zjistí, že se jim investice do EV vrátí o rok rychleji. Ale to je naprosto mizivé procento naší populace.
Musíme si totiž přiznat tvrdou pravdu: Češi jsou ve svém jádru hluboce konzervativní. Jsme zastánci starých hodnot a toho, co máme poctivě vyzkoušené. Když běžnému Čechovi zdražíte životní standard – a doprava je jeho obrovskou a nezbytnou součástí – nevyvoláte v něm nadšení z nových, „zelených“ technologií. Vyvoláte v něm prachobyčejný vzdor.
Člověk, který má najednou hluboko do kapsy, nepůjde do autosalonu a neobjedná si nové (nebo i ojeté) auto do zásuvky. Naopak. O to víc se bude křečovitě držet svého starého Passatu 1.9 TDI nebo olítané Octavie. Bude nadávat, bude mu to ruinovat rozpočet, ale raději bude lít do staré nádrže nejdražší naftu světa, než aby udělal krok do pro něj nejistého světa elektromobility.
Elektromobil jako symbol papalášství
Druhý důvod, proč s experty ostře nesouhlasím, se týká samotné image aut na baterky. Já tvrdím, že drahá paliva pohled na elektromobily nezlepší. V očích veřejnosti ho naopak zhorší.
Představte si tu typickou situaci u nás na sídlišti. Váš soused denně nadává, že za cestu do práce nechá na pumpě čtvrtinu výplaty. Je ve stresu, ceny letí nahoru. A pak vidí mě. Přijedu ve své tmavě modré Tesle Model 3, potichu zaparkuju u pomalého sloupku před obchoďákem a jsem vysmátý, protože jezdím za zlomek jeho nákladů a navíc s autem, které má 300 koní.
Myslíte si, že ten soused chytne vnuknutí a řekne si: „Páni, to je skvělý nápad, zjistím si o tom víc a taky si to pořídím!“? Zkuste hádat. V téhle vyostřené atmosféře se z elektromobilu stane přesně to, co spousta lidí nenávidí – symbol elitářství, nespravedlnosti a „ekologického diktátu shora“. Vznikne ještě silnější pocit, že se nás někdo snaží finančním bičem vyhladovět a donutit nás přesednout do něčeho, co vlastně nechceme.
Bičem trh nezměníte
Elektromobilita je skvělá věc. Mě ten život s Teslou v paneláku, i bez možnosti nočního nabíjení v garáži, neuvěřitelně baví. Prošel jsem si elektrickým pravěkem s Fiatem 500e bez rychlonabíjení, zkusil jsem si servisní peklo starého naftového Volkswagenu a vím, že ekonomicky i řidičsky dává EV obrovský smysl.
Ale přechod na ni musí být pozitivní a přirozený. Lidé by do elektromobilů měli sedat proto, že zjistí, jak jsou tichá, jak plynule se ovládají, že mají minimální servisní náklady a že to nabíjení venku se dá s trochou snahy zvládnout.
Jakmile se z přechodu na EV stane jen vynucená únikovka před uměle předraženým palivem, lidi se psychicky zablokují. Takže milí analytici, odložte Excel. Vítr do zad se u nás nekoná. V českých ulicích fouká silný konzervativní protivítr. A čím bude nafta u stojanů dražší, tím bude ten vítr paradoxně studenější.
