Rádio Vambi
Něco ke čtení
V době digitálních technologií se může zdát ladění AM pásma jako anachronismus. Přesto má v sobě něco magického – a s rádiem Alpynist 320 se mi podařilo vrátit do doby, kdy nás každé ráno probouzela znělka ranní rozcvičky na stanici Praha. Vydejte se se mnou na malou cestu časem z Hradce Králové zpátky do dětství.
„Stačí zavřít oči, zachytit první tóny a rázem se vrátíte do doby, kdy byl svět jednodušší a rána začínala znělkou ranní rozcvičky.“
Jsou chvíle, kdy vás chytí nostalgie tak silně, že si musíte dopřát malou cestu časem. Pro mě se jedním z takových návratů stalo rádio Alpynist 320, které jsem si nedávno pořídil – jako vzpomínku na bezstarostné dětství. Každé ráno nás totiž právě takové rádio budilo znělkou ranní rozcvičky na stanici Praha přesně v 6:15. A ten zvuk, ta atmosféra, to je něco, co se vám navždy vryje pod kůži.
Rádio Alpynist 320 jsem zapnul v bytové zástavbě v Hradci Králové a pustil se do pečlivého scanování AM pásma. Možná si říkáte – v dnešní době plné digitálního vysílání a streamovacích služeb, co tam asi tak můžu najít? Pravda je, že atmosféra analogového příjmu má svoje kouzlo. Každé zachycené pípnutí, šum nebo vzdálený hlas přináší vzrušení, které digitální technologie jednoduše nenahradí.
Navzdory rušení od všudypřítomných Wi-Fi sítí, LED žárovek a dalších moderních „vymožeností“ se mi podařilo zachytit několik zahraničních stanic, hlavně v nočních hodinách. Z Itálie, Rumunska, ale i vzdálenějších koutů Evropy. Čeština v AM pásmu? Dnes už vzácnost, ale přece jen občas probleskne něco z okrajových stanic nebo experimentálních vysílání.
Alpynist 320 se ukázal jako věrný parťák – jednoduchý, přehledný, se zvukem, který i přes určitá omezení analogového příjmu dokázal navodit tu správnou retro náladu. Při každém zachyceném signálu se mi vybavovaly vzpomínky na to, jak jsme doma po ránu ještě ospalí poslouchali krátké vstupy moderátorů, zprávy a samozřejmě povinnou ranní rozcvičku.
Možná to nebylo o kvantitě ulovených stanic, ale spíš o tom okamžiku návratu. O tom, že i dnes má smysl pustit si obyčejné rádio, zavřít oči a nechat se unášet zvuky, které tolik připomínají jinou dobu – pomalejší, klidnější a možná i o něco opravdovější.
Pokud i vás někdy přepadne touha po návratu do dětských let, zkuste si najít svoje staré rádio, naladit AM pásmo a zaposlouchat se. Někdy stačí málo k tomu, aby člověk našel něco, co v dnešní uspěchané době tolik chybí.
